Těžba a zpracování železné rudy

První písemné prameny o hutnictví na Jevišovicku se vztahují k první polovině 17. století. K nejstarším průmyslovým podnikům patřil panský pivovar a lihovar. Byla zde založena koželužna, nacházela se tu největší výroba drasla na Moravě a uvádí se, že na panství pracovaly tři hamry na železo. Tyto hamry pracovaly na třech lokalitách na řece Jevišovce a byly to: Tvořihráz, Rudlice, (kde byla údajně roku 1665 postavena vysoká pec a v roce 1766 v provozu kovárna, v níž se překovávalo staré železo. Rudlice patřily k plavečskému statku, který byl roku 1679 prodán Ludvíkovi Raduitovi de Souches). A Vevčice, kde asi kolem roku 1706 pracovala vysoká pec a dvě kující výhně s hamerskými kladivy. Želená ruda se zde těžila až do konce 19 století. Dílo bylo znovu otevřeno v roce 1957, kdy se geologickým průzkumem sondovala možnost obnovení těžby. Osada Františkov vzdálené asi 1 km sloužila k ubytování horníků, kteří pracovali na tomto díle. Osada Františkov je součástí vsi Újezd. V roce 1858 byl u Bojanovic důl Julius v trati „Na dlouhých". Šachtice 13,5 m hluboká měla nepatrný rozsah a byla patrně vydobyta. Mezi Jevišovicemi a Bojanovicemi v trati "Močidla" je evidováno důlní dílo „Š1" jedná se o šachtici o profilu 1,5 x 1,8 m v hloubce 13m, která byla hloubena v roce 1959 Geologickým průzkumem v rámci vyhledávacího průzkumu na železné rudy.Kromě této šachtice byla asi 120 m směrem na ZJZ hloubena v rulách další šachtice označená "Š2".

Poddolované území

zdroj: „Železářské hutnictví na jevišovicku" Prof. Ing. Karel Stránský, DrSc, - Doc. Ing. Jaroslav Šeberger, CSc - RNDr. Antonín Buchal, CSc; Dopis od České geologické služby útvar Geofond Oddělení vlivů důlní činnosti Kutná Hora