Jan Žižka a Jevišovice

Jan Žižka se narodil roku 1360 ?, měl orlí nos, rezavé vlasy, byl statné postavy, oženil se když mu bylo 20 ?, zhyzděný a poloslepý, takřka přes celou půlku obličeje ho hyzdila jizva, která mířila z čela přes oko a tvář ke kořeni nosu a na horní ret (již z dětských let) s dívkou z nedalekého Čeřejova, jmenovala se Kateřina. Novomanželům se narodila dcera, ale majetek trocnovského vladyky se zmenšoval a chátral. Jan si půjčoval peníze, prodal nejprve kus polnosti (1384), jež mu přinesla žena. A musel prodávat dál, během několika let přišel o všechno i o Trocnov. Byl zeman, kterému zbyl jen erb (erb s rakem nebo včelou). Toto byla okolnost, která vedla trocnovského zemana do cizích služeb.

Podle písemných záznamů v „Popravčí knize pánů z Rožmberka“ a „Popravčí knize Jihlavské“ (jsou to knihy, v nichž jsou shromážděny výpovědi /tehdy se říkalo „pravení/ provinilců z hradů a měst, částo se při nich používalo útrpného práva/) se na počátku 15. století ve službách „pána z Jaispic“ objevil i Jan Žižka jako žoldnéř.

V letech 1405–1409 je v rožmberské knize zápis výpovědi Pivce, datované 1409 před svátkem sv. Trojice: „....Vůdcem roty v níž pracoval Žižka, byl Matěj-vůdce ...“ V jihlavské knize z let 1410–1419 je zápis výpovědi Jankaz roku 1419: „...jmenovaní zradili panu Alšíkovii město Třeboň. Jejich tovaryši tehdy byli: Žižka, Janek, Kolůch, Martin Brada, Matěj-vůdce, Janek a jeho bratr...“