Sochy v parku Nového zámku
- 1. Cerés
-
V Řecku zvaná Démétér, matka země. Má v pravé ruce srp a pod ním snop obilí — byla dcerou Saturna (v Řecku Krona) a Rhey, sestra Jupiterova, matka Proserpíny. Byla bohyní rostlinstva, zvláště obilí, a pak úrody. Byla bytostí velmi blahodárnou, živitelkou lidí a původkyní veškerého života, zákony chráněného. Její oslavné dny se v Řecku jmenovaly Eleusinské mystérie, v Římě pak Cerealia. Když Pluto, bůh podsvětí, unesl její dceru Proserpínu, Cerés ji 9 dní a nocí hledala, a až se o jejím příbytku dozvěděla, vymohla si na Jupiterovi, aby Proserpína směla bydlet dvě třetiny roku nahoře a třetinu roku v podsvětí u svého manžela. Tyto děje Cerés velmi proslavily.
- 2. Vesta
-
V Řecku zvaná Hestia, je zobrazena s knihou v pravé ruce a u levé nohy má nádobu s ohněm. Byla bohyní domácího krbu a ohně v něm, dále pak bohyní moudrosti. Úcta k udržování ohně v domácím krbu byla jedním z důležitých římských státních kultů. Bohyni Vestě byly zasvěcovány chrámy, v nichž oheň byl udržován po celou roční dobu Vestálkami a každý 1. března byl tento oheň obnovován. Vyhasnutí ohně v těchto chrámech bylo považováno za státní neštěstí a zavinivší Vestálky byly přísně potrestány. Svátkem Vesty byl 9. června a zval se Vestalie. Oslavovaly jej všechny ženy, které bohyni přinášely do chrámu své dary jídel; jako oběti Vesta byla také bohyní mlynářů a pekařů, kteří ji uctívali, že jim chránila oheň na pečení chleba a jídel.
- 3. Fortuna
-
V Řecku zvaná Tyché, jejímž odznakem je roh hojnosti, byla ctěna jako bohyně štěstěny, tedy bohyně, která je považována za pramen každého neočekávaného a netušeného případu — jak v příznivých, tak nepříznivých okolnostech. Někdy mívá další znaky: veslo na znamení neviditelného řízení všech věcí, kouli pro jejich nestálost a kruh.
- 4. Flora
-
V Řecku zvaná Chloris, byla manželkou Zefirovou, zobrazena s košem květin v pravé ruce. Je staroitalskou bohyní květin, později bohyní jara a polní úrody. Byla ctěna na venkově i ve městech; v Římě měla dva chrámy jí zasvěcené, které spravoval zvláštní kněz zvaný flamen Floralis. Od 28. dubna do 3. května se každoročně pořádaly k její poctě hry zvané Floralia, konané za všeobecné veselosti, ba i rozpustilosti.
- 5. Sibyla Kumská
-
Je vyobrazena s čtyřposchodovým kloboukem na hlavě. Byla to bohyně věštkyně, prorokující věci zlé i dobré.
- 6. Bakchus
-
V Řecku zvaný Dionýsos, zobrazen s hroznem vína v pravé ruce a dvěma hrozny na hlavě, byl synem Dia a Semely a je bohem vína a vinařství. Zapuzuje lidem starosty a působí jim radost, dávaje zároveň tělu sílu a zdraví, vede lidi ke společné veselosti. Je přítelem múz a z jeho slavností, pořádaných na jeho poctu zvaných Bacchanalie, povstaly drama a dithyramb. Jako bůh révy je považován za původce veškerého růstu a spolu s bohyní Cerés, s níž má mnoho společného, pokládá se i za šiřitele jemných společenských mravů. Stejně jako Cerés nepobývá na Olympu mezi bohy, ale na zemi mezi lidmi, všude zaváděje pěstování révy a proto je všude také oslavován.
- 7. Neptun
-
V Řecku Poseidon, zobrazen s trojzubcem v pravé ruce, za sebou má plískavici jako obraz tichého moře. Je synem Krona a Rhey a bratrem Diem. Vládcem moří se stal, když Kronovci přemohli Krona a Titány a pak se o vládu nad světem rozdělili. Jeho palác je v hlubinách mořských u Aegae, odkud Neptun vyjíždí na voze taženém bouřlivými koni s kovovými kopyty a po vlnách se projíždí. Jak se v bájesloví praví, tu raduje se celé moře, vlny se kladou a potvory mořské se vynořují z hlubin, laškujíce a obskakujíce svého pána.
- 8. Hesperos
-
Je bohem západu slunce. Je vyobrazen s netopýrem na hlavě, v levé ruce má nádobu s rosou a za levou nohou zapadající slunce. Je to syn Japetův, bratr Atlantův, otec Hesperidy a běd Hesperidek. Když jej Atlas vyhnal z Afriky, zdržoval se v Itálii, která po něm nesla jméno Hesperis. Byl velmi sličný a přítelem hvězdářství. Vypráví se o něm, že sedával na hoře Atlasu, odkud hvězdy pozoroval. Když jej vítr odnesl, viděl jej lid jako nejskvělejší hvězdu, která se dá vidět z večera nad západem, byla nazvána Hesperos nebo Vesperus — Večerní hvězda, také Krasopaní — Venuše, z rána pak Fosfors nebo Lucifer — Denice.
- 9. Flora
-
S kyticí květin v levé ruce je opět bohyně květin v provedení Mattielliho.
- 10. Héfaistos
-
Římský název Vulcanus, zobrazen s kladivem v pravé ruce a pod levou má kovadlinu. Je bůh ohně a prací konaných s ohněm a dá se říci, že je patronem všech kovářů. Byl synem Héry a Dia; poněvadž byl od narození velmi ohyzdný, byl po jedné hádce mezi otcem a matkou, jíž se Vulcanus zastával, Diem svržen z Olympu. Tím pádem ochrnul a od té doby se zdržoval v podzemí, kde se svými tovaryši — kyklopy — zhotovoval různé nářadí a zbroj k potřebě bohů i podarování reků a králů. Výhně jeho dílen byly v ústí sopek, hlavně Etny. Jeho manželkami byly Charis a Afrodita. Svůj chrám k poctě měl v Aténách a ten se nazýval Hefaisteion.
- 11. Herkules
-
U Řeků zvaný Herakles, zobrazen jako svalovitý muž přioděný lví kůží, která zvláště za sochou je velmi patrná. Byl to národní hrdina Řeků i Římanů, pravzor všech ctností, zakladatel národního života, vysvobozovatel a rek, ctěný skoro jako bůh. Může být obdobou hrdiny, jímž u Rusů byl Ilja Muromec. Byl synem boha Dia a Alkmeny, dcery Mikenského krále Elektryona a jeho manželky Afitryenovy. Poněvadž byl vlastně nemanželským synem Diovým, rozhněvala se na Herkulese velmi Diova žena Héra a postihla jej nespočetnou řadou nástrah, kterými musel za svého života projít. V bájesloví je uvedeno 12 pověstných prací, jež Herkules musel vykonat a které mu jako pokání uložila Hera:
- Zabil Nemejského lva,
- Skolil hydru Lernajskou,
- Chytil Erymnathského kance,
- Chytil Kerytickou laň, zasvěcenou Artemidě,
- Pobil a rozehnal Stymfalické ptáky,
- Vyčistil za 1 den chlévy krále Augeia,
- Chytil a přivezl do Mikén Krotského býka,
- Učinil totéž s lidožravými koňmi Diomedovými,
- Dobyl v boji pásu Hippolity, královny Amazonek,
- Zabil obra Geryona, bydlícího za hranicemi Afriky a Evropy, a postavil zde sloupy Herkulovy,
- Přinesl 3 jablka ze zahrady Hesperidek,
- Vyvlekl z pekla Kerbera a zase jej tam odnesl.
Tyto jeho silácké kousky potvrzuje i to, že ještě když byl v kolébce, zardousil dva hady, které na něho poslala Hera.
- 12. Scipio Afrikanus
-
Zvaný plným jménem Publius Cornelius Scipio Africanus maior, byl jedním ze slavných mužů staré Itálie v letech 218–183 př. n. l. Jako římský vojevůdce dosáhl ve všech válkách, hlavně v Africe, proti nepřátelům Říma takových úspěchů, že se věřilo, že jeho úspěchy a sebevědomí jsou proto tak veliké, že byl vybrán jako nástroj bohů. Proto byl stěná jako polobůh a jeho postava byla často mezi bohy zpodobňována.
- 13. Thália
-
Je zobrazena s divadelní maskou v ruce a s věncem břečťanu na hlavě a byla původně múzou žertovného a vesnického básnictví, později je pak považována za múzu divadelnictví.
- 14. Kalliopé
-
Držící v ruce voskovou desku a pisadlo, byla múzou eposu básnictví.
- 15. Kleió
-
Oznamovatelka — múza dějin.
- 16. Múza malířství
-
Držící v levé ruce malířskou paletu a v pravé malířský štětec, je jednou z pozdějších můz a nemá zvláštní název.
- 17. Múza sochařství
-
Drží v levé ruce hlavu sošky a v pravé kladivo; je opět jednou z můz pozdějších a nemá zvláštního názvu.
- 18. Jaro
-
Zobrazující rozsévače, který má před sebou plachetku zdobenou nahoře květinami — je to personifikace tohoto ročního období.
- 19. Léto
-
Je zobrazeno postavou žence se srpem v levé ruce a u nohou snop obilí.
- 20. Podzim
-
Je zobrazen postavou vinaře, který v levé ruce drží kus vinné révy s hrozny, v pravé drží džbán a opírá se o sud.
- 21. Zima
-
Je zobrazena postavou starého muže, choulícího se zimou do pláště.
- 22. Héra
-
Je zobrazena s kukačkou v levé ruce. Byla bohyní manželství, manželské lásky a plodnosti. Jejími znaky bývají vedrník (t. j. zrnaté jablko), páv nebo kukačka. Byla dcerou Krona a Rhey a sestrou Diovou. Zeus právě prostřednictvím kukačky, v kterou se přeměnil, se s Hérou tajně zasnoubil a žil s ní 300 let, aniž se to kdo dozvěděl. Pak teprve ji prohlásil za svoji manželku a učinil ji královnou nebes. Přesto, že Héra nenabyla mezi ostatními bohyněmi velké vážnosti, stala se pro lehkověrnost Diovu velmi žárlivá, hašteřivá a svéhlavá a těžce pronásledovala děti Diovy, které měl se svými milenkami, zvláště Herakla. Velmi mnoho příhod o tom popisuje řecké bájesloví. Přesto jako bohyně požívala v Řecku velké úcty. Domácí různice, které mezi Hérou a Diem vznikaly, jsou pak obrazem střídání jasné povětrnosti s pošmurnem a bouřkami.