Jedním z mnoha domů, které bychom již hledali marně, měl popisné číslo 199. V roce 1966 byl již neobydlen a před tím jej jako poslední majitelé obývala rodina Jallitschova. Tento dům byl zbořen v roce 1989 a dnes zde najdeme jen zatravněný pozemek.
Dalším z mnoha již neexistujících domů je dům číslo popisné 38. V roce 1966 patřil paní Exnerové a po jejím úmrtí jej koupil pan Vítek a v roce 1970 jej přestavěl do nynější podoby.
Rovněž skupinka domků č. p. 221 (Kuldánovi – poslední majitelé), č. p. 325 (Heimlichová), č. p. 326 (Slukovi) a č. p. 327 (Mutlovi) v bývalém „Rovenském dvoře“ zmizela na přelomu září a října 1997.
V roce 1995 byl zbourán již neobydlený dům, kde bydlela poslední jeho majitelka paní Šebová. Dodnes je zde volný prostor mezi domy. Koncem léta 2012 začal na tomto místě růst nový domek, který se snad bude podobat tomu původnímu.
Změny, kterými prošel během doby dům č. 53: V roce 1827 zde bydlel Karel Aderš, mydlář s tchýní (dům měl č. p. 48 a po přečíslování, které bylo provedeno v letech 1886–1914, dostal přiděleno č. p. 53). Dále rodina Klechlerových, nájemníci i rodina Prokešových, rodina Piskových. Potom se dům stal majetkem rodiny Lupačovy. Dnes slouží jako rekreační objekt a čeká na rekonstrukci.
Do roku 1670 stával v ulici pod pekárnou (dnes Palackého), dům č. p. 93, kterému se říkalo „kasárna“. Dnes je na tomto místě záhon.
10. 4. 1994 byly zbořeny a odklizeny již neobydlené domky Dohnalovi (č. p. 100) a Čadovi (č. p. 5) – později i prodejna obuvi a hraček – aby na jejich místě vznikl DRINK market.
Na počátku sedmdesátých let byl zbořen neobydlený dům č. p. 75, kde bydlel Rajmund Licek. Dlouho a bezúspěšně jsem pátral po jeho fotografii; nakonec se mi podařilo sehnat kreslený obrázek, který namaloval 19. 8. 1960 pan Adamec Danušce Šťávové do jejího památníčku a který Vám s jejím svolením předkládám.
Od roku 1927, kdy byl pořízen tento snímek s průvodem, změnil dům č. 35 dosti podstatně svou tvář. Již roku 1947 po přestavbě štítu vypadal úplně jinak. A také obchod papírnictví L. Krejčího se přestěhoval z protějšího místa do domu, kde pan Leopold bydlel.
V místě, kde byl v roce 1922 vchod do papírnického a knihařského obchodu Leopolda Krejčího, je dnes stěna obytného domu. Tento dům sice stále naleznete nedaleko kruhového objezdu, ale výrazně změnil svou tvář, a tak jej sem přikládám.
Na ostrůvku mezi výjezdy z kruhového objezdu centrum a Střelice stával dřevěný stánek, kde prodávala paní Dvřáková od jara do podzimu zeleninu. Prodejní místo bylo psáno na pana Dvořáka, bratra zahradníka v parku.