Kostel sv. Josefa

Starý historický kostel sv.Mikuláše stával na nynějším hřbitově,v místech kde stojí velký hřbitovní kříž. Tento kostelík který měl plochu 108 m² (byl asi o 1/3 menší než zámecká kaple), střecha věže i lodě byly kryty šindelem a strop lodě prkenný. Ve starých záznamech se píše toto: "Roku 1811 - stěžoval si farář Drnholecký na špatnýstav kostela. Píše, že dřevěný strop je prohnilý,a místy děravý, šindel na střeše je shnilý, díry ve střeše jsou tak velké, že jimi při dešti prší více dovnitř než venku,okna jsou beze skel a trámy shnilé.
Dle příkazu krajského úřadu ze dne 29.9.1820 č.6840 bylo nařízeno, buď kostelík zvětšit a opravit, nebo postavit nový na vhodnějším místě. Na podkladě tohoto nařízení a stavu původního kostela,dal tehdejší vrchní velkostatku Josef Christoph dne 26.srpna 1823 návrh majiteli a kostelnímu patronovi hraběti Maxmiliánu Ugartovi postaviti raději kostel nový (na nynějším místě), a již v srpnu 1823 se započalo s výkopem základů nového kostela, jako vzor byl vzat kostel v Milfroni (nyní Dyje). A proto tam byli vysláni dva zedničťí mistři, aby tamní kostel přeměřili a podle naměřených hodnot a nákresu. Dělníci začali kopat základ, ale místnímu velebníčkovi stále nevycházelo rozmístění připraveného místa pro věž, loď, kazatelnu a oltář. Měřil jednou, podruhé, ale pořád se do kostela nechtěly vejít. Proto se rozhodl do Milfroně zajet sám a překontrolovat si rozměry. A skutečně!!!, zjistil rozdíl 4 sáhy (asi 8 metrů). Jak se dozvěděl, oba mistři během měření notně bojovali se žízní pivem i kořalkou. A tak když se pan farář vrátil a výkopy byly opraveny, si oba mistři dlouho užívali posměšků lidí. Dne 6.září 1823 požádal dopisem farář František Černý patrona,hraběte Maxmiliána Ugarte, k jakému svatému patronovi má býti kostel zasvěcen. Dne 19.září 1823 byla požádána konsistoř v Brně o povolení ke slavnostnímu kladení základního kamene kostela, který bude zasvěcen sv. Josefovi pěstounu Ježíše Krista. Slavnost svěcení byla stanovena na 28.září 1823 na svátek sv.Václava v 10 hodin dopoledne. Stavba kostela trvala 7 let, až do podzimu 1830. Vysvěcení kostela bylo dohodnuto na 15.září 1830. Protože bylo velmi nepříznivé počasí a p.Biskup byl delší dobu nemocen, bylo domluveno, že bude kostel prozatímně požehnán a že požehnání provede Dr.Ant.Wosoha, arcikněz a profesor morální a pastorální theologie a farář v Šatově. Po skončení požehnání kostela 24.října 1830 pronesl žehnající Dr.Wosoha české kázání zakončené Te deum laudamus. Příští nedělbyla v novém kostele v 8 hodin sloužena mše a v 10 hodin se v hradní kapli konala poslední mše na rozloučenou (po celou dobu stavby kostela se mše i pro veřejnost konaly v hradní kapli). Varhany v kostele jsou velmi cenným dílem Jana Výmoly, varhanáře z Brna a byly jím zhotoveny v 1.polovině 18 století. Byly původně umístěny v Brně v chrámu na Petrově, odkud byly převezeny do Jevišovic po roce 1830 kdy byl náš kostel vybudován. Varhany byly několikrát opravovány a podle vyjádření Dr.Schnakla byla jejich umělecká a hudební cena neodbornými opravami značně znehodnocena a hlasově ochuzena.

Zvony

Stejně jako mnoho zvonů z kostelů a kaplí,nebyly ušetřeny ani zvony našeho kostela od proměny ve vojenský materiál.Poprvé se tak stalo 20.3.1917 (..ten větší se v letu obrátil a zaryl se půl metru do země pod věží ) byl darován kostelu podokončení stavby v roce 1830. Byl to menší zvon zhotovený v roce 1789.
Podruhé to bylo 16.3.1942 a při tomto rekvírování byly pořízeny fotky.

Oprava věže kostela

V roce 1995 byly prováděny práce na opravě kostela.

Náměstí před kostelem

Náměstí před kostelem, které uveřejnil F. V. Peřinka ve „Vlastivědě Moravské - Znojemský okres" vydané roku 1904. Pokud je zde už vidět dokončená jednopatrová budova školy, musel být snímek pořízen roku1902 nebo1903. Je zde vidět také, že v té době byl štít střechy kostela napravo od věže poškozen.